Prožijte kouzlo přítomnosti

Daniel Odier je zenový mistr a učitel šivaistického tantrismu. Své učení ale dokáže velmi dobře přizpůsobit potřebám běžného západního člověka. Příkladem je způsob, jakým hovoří o rozvíjení přítomnosti.

 

 

Rozvíjení přítomnosti ve světě je kapitola z knihy Brány radosti. Daniel Odier v ní vysvětluje, jaké potěšení nám může poskytnout pouhých deset vteřin bdělé přítomnosti, jak toho stavu dosáhnout a jak z něj udělat běžnou součást každodenního života:  

Přítomnost nastává spontánně, když nás upoutá nějaký objekt nebo člověk. Celá naše pozornost se v tu chvíli zaměří na jediný objekt a my jsme schopní vychutnávat, cítit, vidět, poslouchat a skutečně se dotýkat toho, čemu stojíme tváří v tvář. 

Toto potěšení z přítomnosti je podpůrné, vzpružující a přináší nám radost. Je natolik intenzivní, že v období dětství a dospívání trávíme celé hodiny v tomto stavu vnímavosti a zvídavosti při objevování světa. 

Jak hromadíme zkušenosti a vědomosti, naše zvídavost a pocit úžasu časem slábnou. Máme pocit, že už „víme“, a kousek po kousku ztrácíme schopnost být přítomní. Zažíváme nudu a letargii. Nic nás nepřekvapí. V takovém stavu se nachází většina dospělých, kteří vykládají přirozenou schopnost dětí a dospívajících být v přítomnosti, jako že jsou rozptýlení či zmatení.

Tento mylný úsudek, jenž zaměňuje přítomnost ve světě za rozptýlenost, nás odvádí od přímého prožívání světa a nutí nás přizpůsobovat se tomu, co nám o něm říkají druzí. Když se v myšlenkách vrátíme zpátky k nejživějším vzpomínkám ze svého dospívání nebo dětství, zjistíme, že to byly okamžiky ryzí přítomnosti.

Naše přirozená schopnost koncentrovat se na nové věci nám umožňovala rozjímat o listu, zvířeti, stínu, hvězdné obloze, moři, a to bez nejmenšího mentálního kolísání, po dlouhé minuty, dokonce hodiny. Tyto okamžiky v naší paměti zanechaly nesmazatelnou stopu, zatímco jména lidí, kteří byli v naší blízkosti, jsme někdy zapomněli, stejně jako rysy jejich tváří. Když se s nimi setkáme po dvaceti letech, nepoznáme je, ale list, nebe, vážku ano.

Znovunalezení přítomnosti

Jak můžeme tento stav přítomnosti znovu najít? Pomocí velkého počtu krátkých proniknutí do Skutečnosti. Deset nebo dvacet vteřin stačí. Musíme vyvinout jen minimální úsilí, skutečně se podívat, pocítit, dotknout se nějakého objektu a pak se po krátkém časovém úseku můžeme zase vynořit z přítomnosti a vrátit se ke svému obvyklému stavu rozptýlenosti.

 

Čtyřlístek
„Naše přirozená schopnost koncentrovat se na nové věci dětem umožňuje rozjímat o listu, zvířeti, stínu, hvězdné obloze, moři, a to bez nejmenšího mentálního kolísání, po dlouhé minuty, dokonce hodiny.“

 

Pokud se budeme ze stavu přítomnosti vynořovat vědomě, budeme postupně získávat jasný signál, když budeme přítomnost opouštět nevědomky. Toto cvičení je zpočátku poněkud frustrující, protože sami sebe nutíme opustit stav přítomnosti, přesto je však každému na dosah, protože vyžaduje pouze malé úsilí a krátký časový úsek. Je to velmi účinné pro rozvíjení přítomnosti z velmi jednoduchého důvodu: přítomnost nám přináší potěšení a my potěšení milujeme. 

Toto potěšení opakované několikrát v průběhu dne nám odhalí, že v našem každodenním životě neexistuje trivialita ani opakování. I když se sprchujeme každé ráno, tak každé sprchování je naprosto odlišné od těch ostatních. I když pijeme stejný čaj ze stejného hrnečku, je tento prožitek pokaždé jiný.

 

„I když pijeme každé ráno stejný čaj ze stejného hrnečku, je tento prožitek pokaždé jiný.“

 

Toto odhalení v nás vyvolá spokojenost se životem, znovu nás zapojí do jeho proudu a rozptýlí naše čekání na nějakou novou událost, která by nám mohla přinést potěšení nebo štěstí. Mnohem méně času budeme trávit fantazírováním o objektech, o nichž si myslíme, že nás učiní šťastnými.

A to je dobré měřítko kvality přítomnosti, protože umožňuje vymizení naděje, která je určitou podobou strachu a potvrzením naší neschopnosti být přítomní.

Přítomnost nám také umožňuje vystoupit ze samoty. Probouzí zvídavost a zájem o ostatní. Přítomnost je mimořádnou a vzácnou formou krásy. Každá lidská bytost je vůči ní citlivá. Je to jako být zamilovaný. 

Všimli jste si, jak neobvyklá zvídavost a zájem se ve vás probouzí, když jste zamilovaní? Přítomnost má ten samý účinek. Dalo by se říct, že přítomnost je stav lásky, která nepotřebuje nějaký specifický objekt. Je to otevření se četným zázrakům světa v blaženém mentálním tichu.

 

Být přítomný je jako být zamilovaný – jen bez potřeby specifického objektu.

 

 

Prověřování stavu přítomnosti


Když někdo mluví, poslouchám ho, nebo přemýšlím o své odpovědi?

*
Kolik vteřin se dokážu soustředit na jedinou činnost (pití čaje, sprchování, jezení ovoce, poslouchání hudby, čtení jedné stránky knihy, pohled na krajinu) bez vměšování mentální aktivity?

*
Mám pocit, že dokážu naslouchat svému vnitřnímu tichu?

*
Když někdo udělá nějakou nepříjemnou poznámku na mou adresu, jak dlouho dumám nad slovy, které jsem vyslechl/a?

*
Uvědomuju si někdy své pocity při dýchání, pohyb bránice, uvolnění jazyka?

*
Mám pocit, že si v životě vychutnávám malé věci, nebo stále čekám na důležité události, kterým přisuzuju sílu změnit můj život a přinést mi štěstí?

*

 

Daniel Odier: Brány radosti (Redakčně upraveno, zkráceno.)

Prožitkové semináře

Semináře, které vám pomohou přijmout sama sebe, mít naplněné vztahy a žít své poslání.

ESENCE

Online o tom, jak znovuobjevit svou životní jiskru.

Bhagat Zeilhofer
10.3.2021

AKTIVACE TŘETÍHO OKA

Seminář o třech klíčových krocích k pochopení  vlastní intuice. 

Monika Sičová
11.3.2021

MANIFESTACE SNŮ

Odhalte tajemství imaginace a realizujte své sny.

Robert Moss
23.3.2021