Inspirační karty

 

Inspirační karty nevěští budoucnost. Mohou nás ale upozornit na klíčový aspekt přítomnosti … a dát nám tak příležitost ucítit či uvidět něco, díky čemu se budeme moci lépe rozhodovat o tom, co dnes uděláme pro náš zítřek.

 

 

Život není tak krutý, že by dovolil,

aby se všechny vaše sny splnily.

My všichni můžeme dobrovolně jít za svou imaginací a oslovit ji: „Ahoj. Jsi ochotná se mnou mluvit?“

Naše imaginace na sebe může vzít podobu dlouho ztraceného přítele a říct: „Celou tu dobu na tebe čekám, až se ke mně vrátíš.“

A my zjistíme, že se rozpouštíme v slzách kvůli čemusi krásnému v sobě, co bylo velmi dlouho odmítáno.

Inspirace spočívá v drobných tajemných záblescích nápadu, jenž šeptá a nenápadně nás vybízí, ať mu nasloucháme.

S tímto tichým hlasem býváme ve spojení, pokud se nacházíme v přirozeném stavu otevřenosti.

… modlitba před jídlem …

Zkuste vyslovit, nahlas či potichu, několik speciálních slov, jimiž uctíte tvory a rostliny, jež se pro vás obětovaly. Poděkujte za to, že jste vyživováni a zaopatřeni. …
Zjistíte, že jste pak ochotnější k tomu být ohleduplní ke Stvoření.

Zažijete, jak je díky požehnání pokrmu na oplátku i vám nějak požehnáno.

… aby se mohlo uskutečnit cokoli nového, musí být něco starého ukončeno.

Každá změna je provázena rozchodem s tím, co už nepotřebujeme.

Zanecháváme to za sebou a děláme krok někam do neznáma.

… kdesi hluboko jsem dál zpíval bolestnou píseň, jež tak negativně ovlivňuje náš život: „Musím být lepší. Nestačí, co mám. Potřebuju víc a víc.“

Jsem přesvědčený, že úkolem léčení naší doby je osvobození identity od této ničivé mantry.

… sice nemůžu rozhodovat o tom, co se děje v životě, ale můžu se svobodně rozhodnout, že s tím budu tančit, jak nejlépe umím.

Slova jsou semínka, která rostou ve vaší vnitřní zahradě.
Musíte se soustředit a být si vědomi toho, jak mluvíte sami o sobě, o druhých a o světě.

Fráze abrakadabra je aramejský výraz. V aramejštině je to přesně abraq ad habra, což doslova znamená „tvořím tak, jak mluvím“.

... když nejsme pravdiví sami vůči sobě, když nežijeme ve svojí vlastní kůži, začneme vysychat, chřadnout a stárnout.

Začíná pro nás být obtížné dýchat a dokonce můžeme začít umírat.

Pokud chcete více radosti, co nejdůvěrněji se seznamte se všemi svými emocemi, osvětlete a mějte v úctě energii každé z nich.
Existuje určitý druh radosti, který se při takovém zkoumání dříve či později objeví.
Je to radost z toho, že jsme jednoduše v srdci toho, co cítíme.

Pro takovou radost je pláč stejně snadný jako oslava …

Když extáze přichází, chop se jí. Když odchází, nedělej si s tím starosti.

Pokud necháš božství přicházet a odcházet podle jeho libovůle, stane se přátelským. Pokud ho ale budeš násilím nutit zůstat nebo o něj budeš usilovat, může nabývat děsivých podob.

Uvolni se. Buď svým vlastním mistrem. Přestaň s veškerým hledáním a najdeš sám sebe v pravdě.

Když se v našem životě vytvoří nesnáze,
můžeme je vnímat buď jako překážky,
nebo jako obilí do mlýna,
jež má potenciál přivést nás blíž k probuzení.

Okamžiky zmatení, kdy člověk neví, co dál, jsou běžné.
Když se to stane, říkám lidem: „Prostě udělejte následující správnou věc.“ Místo abyste se zaměřovali na celý obraz, zaměřte se na malý detail. Pro většinu z nás není moc obtížné vymyslet následující malý krok kupředu.
Následující správná věc může být velmi jednoduchá: ustlat postel, umýt nádobí, vynést odpadky.

Partnerství se vždy týká dvou.

I když se zdá, že „vina“ je jednoznačně na straně toho druhého, podílí se na jakémkoli problému, který se v partnerském vztahu vynoří, každá z obou stran přesně padesáti procenty.

Způsob, jakým se vztahuji k ostatním, je nejsilnějším odrazem toho nejzákladnějšího vztahu ze všech. Vztahu, který mám sám k sobě.

Jakmile jsem ale znovuobjevil, kým ve skutečnosti jsem, přestává otázka vztahu vyvstávat. …Není zde žádné místo pro jednu roli potkávající se s druhou. Žádná vzdálenost mezi dvěma oddělenými individualitami, a tedy ani žádná potřeba vztahu.

... jakýkoliv čin vykonávaný v naději, že přinese osvícení nebo větší štěstí, je marný a brání příchodu míru.

Pocit, že máte ve jménu duchovního života hodně věcí na práci, představuje zátěž. Duchovní život dává tak mimořádnou svobodu, že k dosažení míru není potřeba cokoliv udělat. Do cesty se nám staví naděje.

Člověk se pro dosažení míru musí vzdát jakékoliv naděje, jakéhokoliv konání.

Když něco děláte, buďte vždy velmi pozorní a bdělí a pak budou i maličkosti posvátné.

Z vaření či uklízení se stane posvátná činnost, bude to akt uctívání.

Není důležité, co děláte, hlavní je, jak to děláte.

Netvrdím, že byste se měli pozitivním afirmacím vyhýbat, ani vám neradím, abyste je používali – o to tu vůbec nejde.
Dělejte to, co se naskytne, co vám v tu chvíli připadá správné.

Pamatujte si ale, že existují hlubší, více osvobozující otázky, které je možné si klást, jako například:
„Kdo pronáší ony afirmace?"

Stojí spoustu energie vytvořit nějakou nemoc, trauma nebo drama.

Máte možnost přesměrovat svou kreativní energii k vytváření a prožívání život podporujících situací a vztahů.

Mluvíme o příčině a důsledku, o jedné věci, která způsobuje druhou, nebo o jedné věci ovlivněné tou druhou.

Ale je to jako hledět na hladinu řeky a věřit, že jednotlivé vlnky na její hladině se navzájem ovlivňují.
 

Vlny nejsou oddělené, je tu pouze pohyb a posun jednoho vodního tělesa.

Vědomý člověk může pociťovat smutek,
ale nemůže mít depresi,
protože deprese je důsledek potlačování.

… každé citové zranění, se kterým za mnou klient přijde, v sobě skrývá cenné lekce.

Jakmile klient přijme jejich učení, nepotřebuje už znovu zažívat bolestné zkušenosti.

Zranění přestanou řídit jeho realitu a projeví se jako dary lásky a síly.

Vztahy, které se vyvíjejí z dobře zvládnutého konfliktu, jsou jako vinná réva, která roste v kamenité, na minerály bohaté půdě.

Její hrozny dávají vína, jež jsou osobitá a chuťově zajímavá, dobře zrají a léty jejich kvalita jen roste.

„Osvoboďte se od myšlenek.“

Mnozí lidé si toto špatně vysvětlují. Myslí si, že by měli „tu myšlenku“ odhodit, zbavit se jí, a té další taky, přestat myslet.

Dejte myšlence svobodu, nechte ji dělat, co se jí líbí.

Stejně jako mraky nepřilnou k obloze, ale odplují.

Jestliže máme velmi pevný postoj k něčemu, co považujeme za tabu, musíme vynaložit velké množství energie, abychom udržovali tuto záležitost stranou naší pozornosti,

a obvykle to stojí víc sil, než kolik by nás stálo o tom něco zjistit.

Hledej krásu v jakékoli situaci, ve které se nacházíš,
a lekce, které od života obdržíš a kterými tě život učí,
budou laskavé a mírné.

Když se domníváme, že máme nějaký vliv na to, co se stane, jsme ve stresu.

Myslet si, že se vše děje samo od sebe, je sice také jen myšlenka, ale velmi úlevná.

Jsem teď tady, dělám, co se má a jak umím v tomto okamžiku nejlépe a zbytek přenechávám proudu života.

Budete-li říkat pravdu, změníte svůj příběh.

Změníte-li svůj příběh, promění se i váš život.

Když si myslíte, že jste sešli z cesty,
když jsou mezi vámi a vašimi sny hory ze skla a betonu,

objeví se ti, kteří se pohybují za oponou našich konsenzuálních halucinací,
a promlouvají jako vítr ve stromech, jako volání ptáka, jako štěkání lišky

a odhalí vám naprosto nečekané cesty.

Zdvořilost a diplomacie mají na svědomí více utrpení a smrti než všechny zločiny z vášně, co jich historie zná.

Do hajzlu se zdvořilostí. Do hajzlu s diplomacií.

Říkejte pravdu.

Upustíme-li od svého přání mít všechno pod kontrolou, budeme cítit povzbuzení nechat věci, aby se přirozeně vyvíjely.

Kontrola povstává ze strachu z plné živosti.

Bez setkání s chaosem neexistuje žádná autentická radost.

Jakmile otevřeme dveře pravdě a živosti, může se stát mnoho.

Potřebujeme být pouze připraveni jít s tím, co nám život přináší.

Někdy to znamená, že vztah skončí, a někdy to znamená, že jde hlouběji.

A hele, další karta! Marina ji vzala opatrně do ruky a zkoumala poselství.

… Karta pravila:

Jsi pod ochranou. Jsi v bezpečí. Zapomeň na strach. Konej a vše se v dobré obrátí.

Příroda nás toho může velmi mnoho naučit a neustále s námi komunikuje.

Můžeme se obrátit na stromy, skály, zvířata, vodu, oheň, vítr, vzduch a najít u nich všechny možné objevy potřebné v životě.

 

Ten, kdo nahlíží tělo, mysl a svět jako Vědomí, překonal dualitu.

Chápete, že bytosti, které vnesly do vašeho života utrpení, jsou samy oběťmi, a že neměly žádnou jinou možnost vyjádření.

Chápete, že veškeré násilí pochází z frustrace. Už jim to nedokážete zazlívat.

Máme neustálý strach, že pokud své strachy přiznáme, přemohou nás a budou řídit náš život.

Ale jestliže se s nimi setkáme, staneme se silnějšími a vytvoříme tak prostor pro větší sebeúctu.

Myslete na své zájmy a radost, ale nezapomínejte na zájmy a radost jiných.

Proste o to, co si přejete, tak, aby se stalo to nejlepší pro všechny zúčastněné.

A nerozhodujte se za jiné, nerozhodujte o tom, co je pro ně nejlepší, protože to nevíte.

Jelikož každá energie musí odejít „někam“ a nic se „neztrácí“, pouze se přenáší nebo proměňuje, i negativní energie musí být nasměrovány tam, kde nemohou škodit.

… když se chystáte vystoupit na vysokou horu, po většinu času pravděpodobně nebudete vidět její vrchol.

Když je cíl mimo naše zorné pole, potřebujeme víru k tomu, abychom krok za krokem pokračovali ve stoupání.

A věci, které stojí za to, obvykle vyžadují čas, a někdy je naším úkolem prostě pokračovat v tanci a udržovat plamen při životě.“

Je možné, že existuje více cest, jak vést trvale naplněný život, avšak já vím pouze o jedné, která skutečně funguje.

Tento přístup spočívá v tom, že objevíte, pochopíte a přijmete svoji přirozenou podstatu a naplníte s její pomocí nějakou potřebu, kterou tento svět pociťuje, aby se stal lepším místem pro život.

Pokud to dokážete, znamená to, že jste nalezli své životní poslání.

Pokud dospělý člověk hledá naplnění svého bytí a štěstí u někoho jiného, zrazuje sám sebe i toho druhého.

Naproti tomu, když jsme schopni prožívat štěstí, jaké nám přináší spojení s vlastním bytím a podvolení se tělu, nemůže nás nikdo klamat a zneužívat.

Karkulka: „Já vím, vlku.“

Bere jehlu a niť a šije vlkovi ránu. Bude to dobré!“

Vlk: „Pojď, ukážu ti les.“

Karkulka: „Tak jo, podej packu.“

Nasloucháním Stvořiteli ve svém nitru jsme vedeni na správnou stezku.

Na této stezce nacházíme přátele, lásky, peníze a smysluplnou práci.

Velmi často, když se nám zdá, že nemůžeme nalézt patřičný zdroj, je to proto, že trváme na určitém lidském zdroji.

Musíme se naučit nechávat tok plynout, ať se ukáže, kde sám chce – a nikoli tam, kde ho chceme my.

Když jsme v kontaktu se skutečnou silou, víme, že není třeba na nic tlačit, ani na síle lpět. Ani se nemusíme snažit být silní.

… Síla může být ohnivá, rytmická, tepající a jindy může plynout jako klidná řeka.

Když je přítomna, víte, že to není „vaše“ síla, ale součást Existence, která vámi prochází.

Skrývání tužeb je nikdy nevymaže.
Budete-li potlačovat to, po čem toužíte, neodstraníte tuto touhu bez ohledu na to, kolik úsilí tomu věnujete.

Vyslovení nevyslovitelného vás sice vždycky nedovede k získání toho, co chcete, zbaví vás to ale břemene.

Tak, jako oddělujeme tělo od duše, oddělujeme „skutečný čas“ od „spirituálního času“.

Tohle rozštěpení je matkou všech neporozumění .

Veškerý čas je spirituálním časem; je na nás, abychom tohle uznali a ocenili.

A jak k tomu dospějeme?

Tím, že budeme dávat pozor, že budeme přítomní v každém okamžiku.
 

 

Jak karty použít?

 

 

   Můžete jim položit otázku.

   A pak si z balíčku vytáhnout odpověď.

   Nebo je nechte promluvit jen tak...

 

 

 

Taky si myslíte, že by správná karta měla mít obrázek? … I ty naše ho mají, ale pokud jej chcete vidět, je třeba navštívit eshop Maitrea.cz. Tím obrázkem je totiž obálka citované knihy.

Ukázková karta

Ke kartám můžete přistupovat jako k ochutnávce toho, co vám nabízíme. Na každé z nich najdete citaci z knihy, kterou vydalo naše nakladatelství.

Citace jsme vybírali tak, aby pokud možno vyjadřovaly charakter své knihy – a aby zároveň mohly stát samostatně – jako jediná inspirující myšlenka. Jde o výsledek práce týmu Maitrey. Speciální dík pak patří překladatelkám Lence Adamcové a Dině Podzimkové, které našly obzvlášť krásné citace.
 

Poradní karta

Prostřednictvím karet lze poprosit Existenci o radu a přečíst její odpověď. Inspirační karty totiž využívají dobrodiní synchronicity.

Jinými slovy: To, že si vytáhnete určitou kartu, má svůj důvod. Karta nese zprávu, která je pro vás nějakým způsobem důležitá. Chcete-li to vyzkoušet v praxi, tady je návod:

~1.~

Položte si v duchu otázku a soustřeďte se na ni. Pokud nevíte, jak se zeptat, zkuste se inspirovat návodem z Mystického šamanského orákula:

Jak položit otázku?

Nejlépe je ptát se na detaily, na hlubší porozumění situaci nebo na to, jak udělat „správně další krok“. Otázky, které vyžadují odpovědi ano/ne, by se klást neměly. Místo toho, aby nás inspirovaly k akci, poskytly prostor k uvědomění si situace nebo umožnily hlubší pochopení stavu věcí, nás udržují v pasivitě. Ideální je ptát se otázkami s otevřeným koncem, jako jsou tyto: 


• Co pro mé nejvyšší dobro potřebuji vědět o (popište situaci)? 
• Co bude výsledkem, podniknu-li tuto akci? 
• Co potřebuji změnit, aby došlo ke zlepšení stavu věci?


Alberto Villoldo, Colette Baron-Reid, Marcela Lobos: Mystické šamanské orákulum, Maitrea, 2019, s. XIV eshop.maitrea.cz/mysticke-samanske-orakulum-karty-a-pruvodce
 

~2.~

Pak otočte kartu a zkuste s její pomocí najít ve svém Srdci odpověď na položenou otázku. Možná bude naprosto jasná, možná ji budete muset hledat mezi řádky, možná to bude jen nápověda – a možná vám to vůbec nebude dávat smysl … Existence si s námi dokáže hrát různými způsoby …
 

Denní karta

„Jednu kartu denně si vytahujeme, abychom se nacítili na to, co nám daný den ukazuje synchronicita a jak nám pomáhá lépe si uvědomovat příležitosti, které by nám jinak mohly uniknout.“

Alberto Villoldo, Colette Baron-Reid, Marcela Lobos: Mystické šamanské orákulum, Maitrea, 2019, s. XV eshop.maitrea.cz/mysticke-samanske-orakulum-karty-a-pruvodce

Dárková karta

Naše karty lze rovněž využít při výběru dárku pro někoho, komu chcete udělat radost, ale zatím úplně přesně nevíte čím. (Tím někým můžete být samozřejmě i vy sami.) Kniha je dobrá volba téměř vždy … a tu pravou můžete vybrat s pomocí Inspiračních karet.

Jak na to?

~1.~

Zaměřte na osobu, kterou chcete obdarovat, pozornost (a třeba si ji i se zavřenýma očima představte) a položte kartám otázku:

Jaká kniha je teď pro tohoto člověka nejvhodnější?

~2.~

Pak stačí otočit kartu … a zeptat se sám sebe, jestli mám podobný názor jako ona.