Proč být upřímný

„Odpusťte svému nepříteli. Ne jako projev laskavosti vůči němu, ale pro vlastní sobecký užitek,“ vyzývá washingtonský psycholog a psychoterapeut Brad Blanton ve své knize Radikální upřímnost.
Tady je ukázka z ní, v níž Brad Blanton vysvětluje, v čem ten sobecký užitek spočívá. Zároveň připojujeme i radu a cvičení z Radikální upřímnosti, které mohou při odpouštění pomoci.

Mnozí z nás nedokážou vyjadřovat hněv vůči někomu blízkému. Bojíme se, že kdybychom to udělali, zničilo by to náš vztah a milovaný člověk by nás opustil. Jenomže bez svobody říkat pravdu o našem prožívání blízké vztahy nevyhnutelně utrpí. Pokud si dovolíme vyjadřovat pouze to, za co si druhých vážíme a za co je máme rádi, ale hněv budeme zadržovat, ztratíme schopnost být s nimi ve skutečném kontaktu. A dříve či později začneme ztrácet i schopnost je ocenit. To je častý důvod, proč vztahy končí a rodiny se rozpadají. 

Potlačování hněvu, abychom získali kontrolu nad chováním ostatních (v tomto případě, abychom jim zabránili nás opustit), v konečném důsledku vede k tomu, že nejsme schopni s nimi navázat kontakt. 

Potlačovaný hněv blokuje proudění lásky a kreativity, které jsme dříve kolem dotyčného člověka prožívali, a vyvolává vír myšlenek, ve kterých se můžeme ztratit. Čím víc nás pohlcují, o to méně jsme přítomni v kontaktu s naším protějškem a ve vlastních prožitcích momentů tady a teď. 

 

 

Brad Blanton v Radikální upřímnosti nabízí několik vodítek, která mohou pomoci vyjádřit to, co cítíme, upřímně, ale zároveň konstruktivně. Tady je jedno z nich:

Zlobím se na tebe za to, že…

Pokud to jen trochu jde, začínejte věty slovy: „Zlobím se na tebe za to, že...“ a „Vážím si tě za to, že...“ Struktura vět, které používají tato slova, je zárukou, že váš hněv či uznání je osobní, že je zde nějaké „já“ a nějaké „ty“. „Zlobím se na tebe“ působí daleko silněji a osobněji než „Rozzlobilo mě, že…“ 

V této větě totiž říkáte, že se hněváte na jakési „ono“. Drobný rozdíl ve volbě slov vám může připadat nepodstatný, ale není. Většina lidí není ochotná říci „Zlobím se na tebe za to, že…“ kvůli tomu, že nechtějí být příliš „osobní“. 

Když někomu přímo sdělují svůj hněv kvůli něčemu konkrétnímu, působí jim to nepříjemné pocity. Být méně přímý a říci „Jsem naštvaný kvůli tomu, že...“ může působit menší rozpaky, ale bohužel to nefunguje. Pokud o svém hněvu neřeknete celou pravdu, nemůžete ho plně a vědomě prožít a nechat odeznít. Zlobíte se na konkrétní lidi, ne na nějaké skutečnosti nebo jakési neurčité „ono“.

Stejně tak nefunguje, pokud zaměníte slovo „zlobím se“ za něco mírnějšího.

„Jsem na tebe naštvaný, protože…“ je úvod k příběhu o hněvu. Zmíněná věta se vztahuje spíš k obecnému popisu stavu bytí než k aktivnímu vyjádření hněvu.

Cítíte ten rozdíl? Chcete-li jej lépe pochopit, můžete k tomu využít následující cvičení:

Jak se dostat do kontaktu s hněvem

Na chviličku zavřete oči a představte si člověka, kterého nemáte rádi. Veďte s ním imaginární rozhovor. Řekněte mu, jak ho posuzujete. Řekněte mu, za co se na něj zlobíte. Poté si představte jeho reakci a odpovězte na ni. Během tohoto myšleného dialogu věnujte pozornost svému tělu.

Tohle je podle Brada Blantona výborný začátek. Cvičení má však ještě pokračování: Domluvte si s člověkem ze své představy osobní schůzku a řekněte mu, proč se na něj zlobíte… 

 


Texty jsou z knihy Brada Blantona Radikální upřímnost – Jak může říkání pravdy změnit váš život (Ukázky jsou redakčně upraveny a zkráceny, poznámky redakce jsou vyznačeny kurzívou.)


 

Volá vaše srdce po větší upřímnosti?

 

Zkuste na ní pracovat s podporou

Rituálu Řeky života.

 

Je on line a je zdarma. Tak šťastnou cestu...