Pět kroků ke snům

Patříte k lidem, kteří si nepamatují, co se jim zdálo?

Vyzkoušejte postup složený z pěti kroků, které doporučují autor metody Aktivního snění Robert Moss a učitel lucidního snění Charlie Morley – a seznamte se se svými sny.

Mohou být neocenitelným zdrojem na cestě sebepoznání. Jako o „královské cestě do nevědomí“ o nich ostatně mluvil už Sigmund Freud.

 

K tomu, abychom se svými sny mohli pracovat, si je potřebujeme pamatovat – a to se někdy nedaří. Mnozí z nás jsou dokonce přesvědčeni o tom, že se jim žádné sny nezdají. Vědci zabývající se tímto tématem ovšem zjistili, že většina lidí prožije každou noc čtyři až pět zhruba šestiminutových snových period. A lidé, kteří se sny pracují, se shodují na tom, že se jejich zapamatování dá celkem snadno natrénovat. Tady je návod:

1.   Stanovte si záměr

Předtím než usnete, si co nejjasněji uvědomte, že je vaším záměrem zapamatovat si to, co se vám bude zdát. Možná to zní jako banalita, ale je to vůbec nejdůležitější krok celého procesu, a pokud jej učiníme s vážností, může být velmi mocný. „Jasně si stanovte svůj záměr zapamatovat si to, co se vám bude zdát. Udělejte to předtím, než půjdete do postele, a svůj záměr si pak opakujte i při usínání. Říkejte si v duchu: Dnes si své sny zapamatuju. Mám výbornou paměť na sny,“ doporučuje Charlie Morley.

 

„Nejdůležitější knihou o snech, kterou kdy budete číst, by měl být váš vlastní snový deník," konstatuje Robert Moss.

 

Podle Roberta Mosse pak můžeme „snový zdroj“ poprosit přímo o odpověď na konkrétní otázku. „Můžete si to zapsat jako prohlášení nebo žádost na papír a ten pak položit na noční stolek nebo pod polštář. Například: Jak se mohu vyléčit? Nebo: Jak mám nejlépe absolvovat vstupní pohovor do zaměstnání?“

 

Charlie Morley věří, že hlavním důvodem toho, že si nepamatujeme své sny, je prostý fakt, že sme se nerozhodli jim věnovat dost pozornosti.

2.   Připravte se na ráno

„Mějte své potřeby po ruce. Na noční stolek si položte zápisník a pero (nebo diktafon) tak, abyste je měli co nejrychleji k dispozici a nemuseli jste šmátrat kolem sebe,“ píše Robert Moss ve své knize Vědomé snění. Pokud jde o budík, ten je podle Mosse nejlepší vůbec nenastavovat – a procitnout přirozeně. Jestliže ale budík potřebujete, zvolte co nejméně nápadný tón – ideálně pouze vibrace. 

Moss pak doporučuje, abychom si své sny zapsali pokud možno ještě v posteli. Pokud to není (například s ohledem na klid spícího partnera) možné, můžeme poodejít, ale zápis snu by měl být rozhodně první věc, které se budeme po probuzení věnovat.

3.    Probuďte se ve správnou chvíli

„Ideální je probudit se v průběhu snové periody – tedy tehdy, když je náš sen čerstvý. Nejdelší snové periody se přitom objevují v průběhu posledních dvou hodin spánkového cyklu,“ konstatuje Charlie Morley. 

Důležité je nepropásnout vhodný okamžik. I velmi živá vzpomínka na sen se totiž může rychle rozplynout. To, že si sen velmi jasně vybavujete teď, nezaručuje, že si ho budete pamatovat i v příštím okamžiku, proto je dobré sen pokud možno ihned po probuzení (respektive ještě v polospánku) zachytit – tedy nahrát, či zapsat. 

„Probudit se ze snu ve čtyři hodiny ráno může vypadat jako krutý trest, ale jestliže polevíte v pozornosti, sny se mihnou a jsou mnohdy pryč během několika minut. Řeknete-li si, že chcete dál spát a že si je vybavíte později, pravděpodobně přijdete na to, že to byl omyl,“ varuje Moss.
 

4.   Všímejte si drobností

A co když si po probuzení nevybavíte ani kousek svého snu? Ani tehdy není vše ztraceno. „Zkuste sami sobě položit pár otázek. Například: Kde jsem byl? Co jsem dělal? Jak se cítím?“ radí Morley. Zvláště poslední otázka je podle něj velmi nápomocná.

„Vzpomínky na své sny totiž často lépe najdete v těle než v mysli. Takže je prospěšné věnovat pozornost tělesným pocitům, s nimiž se probouzíte,“ říká. Tyto pocity se mohou stát klíčem, který vám otevře dveře k vašemu snovému příběhu. 

„I když se vám sen nevybavuje, udělejte si chvilku a zapište si své aktuální pocity a myšlenky.

Ty mohou být součástí snových pozůstatků, dokonce, i když jste o celý sen přišli. Tím, že si něco zapíšete, vytváříte jakýsi uvítací transparent pro sny zítřejší. Dáváte jim signál, že jste doma a připraveni je přijmout,“ vysvětluje Moss.

 

5.   Nevzdávejte to 

Často se stává, že si člověk svůj sen vybaví až s odstupem. „Mé vlastní ztracené sny se ke mně často vracejí, když piju svůj ranní čaj – a někdy dokonce až odpoledne, když na mě přijde ospalost,“ popisuje Charlie Morley. Také se může stát, že vám váš ztracený sen něco připomene – třeba cestou do práce zahlédnete něco, o čem se vám zdálo a sen, který jste považovali za ztracený, se najednou vynoří z hlubin nevědomí. 

Je dost možné, že po první noci, kterou prospíte se záměrem zapamatovat si své sny, si nic nevybavíte. Ale zároveň je pravděpodobné, že po pár dnech práce s tímto záměrem, už si do svého snového deníku budete zapisovat několikastránkové příběhy, které vám dovolí nahlédnout do skrytých částí vaší duše. 

 

„Sny dokážou být až krutě upřímné, přesto je necenzurujte," radí Robert Moss.

 

 

Charlie Morley o lucidním snění

 

Lucidní, nebo také vědomé snění, charakterizuje skutečnost, že si je snící vědom toho, že spí a zdá se mu sen. Ten, kdo svou schopnost zůstat bdělý i ve spaní trénuje, může přímo ovlivňovat to, co se v jeho snech odehrává. „Někteří lidé to používají k vytváření různých představ, například o sexu s hollywoodskými hvězdami. Neodsuzuji to, ale můj názor je takový, že lucidní snění, které vychází z buddhistické tradice, by se nemělo zneužívat. Já sám ho používám jako nástroj pro duchovní růst,“ říká učitel lucidního snění Charlie Morley. 

Vědomé snění je podle něj samo o sobě léčivé. „Z pohledu západní psychologie se tento stav velmi podobá hypnóze. Cokoli vyléčí hypnoterapie, vyléčí i lucidní snění. To se týká například posttraumatických stavů, užívání návykových látek či posilování sebevědomí. Také atleti používají tuto metodu, aby zlepšili své výkony. Během spánku trénují a ve dne pak skutečně dosáhnou lepších výsledků,“ vysvětluje Morley.  
 

 

Více informací o Charliem a jeho práci v Maitree.