Oltáře - Pět elementů
Výběr předmětů, z nichž postavíme svůj osobní oltář, je dobré provádět především intuitivně. Zkušení tvůrci těchto pomocníků na cestě k sobě však doporučují vybavit je symboly pěti živlů. Jde o základní předpoklad pro to, aby byl oltář v energetické rovnováze.
Různé duchovní směry mají pro vytváření oltářů různá pravidla. Ta bývají mnohdy protichůdná. Na jednom z těch základních se však stavitelé oltářů obvykle shodnou: Na vyvážený oltář patří pět elementů: oheň, voda, vzduch, země a prostor. Pokud některý z prvků chybí, může oltář postrádat kvality, které s ním souvisejí. A protože je osobní oltář obrazem života svého tvůrce a udržovatele, hrozí, že dané kvality budou chybět nejen na oltáři, ale i v životě obecně. „Tím, že dáme kvalitě, kterou chceme podpořit, na svém oltáři naopak více prostoru, si ji můžeme přivolat do života a rozvíjet ji,“ říká zakladatel Maitrey Antonio Koláček.
Oheň
Prvek ohně v sobě nese světlo, energii a připomínku proměnlivosti existence. Na oltáři jej najdeme nejčastěji v podobě svíce. Její světlo prozařuje a chrání prostor. Klasicky se setkáváme se svící bílou, tato barva totiž symbolizuje čistý úmysl. „Před šamanskou prací bychom měli zapalovat svíci jakoby z vlastního vnitřního světla. To dá znamení podvědomému skrytému já, že jejím zapálením vědomá činnost přechází ze světské ve spirituální. Zhasnutí plamene na konci této práce zase naznačuje návrat do „běžné“ reality,“ vysvětluje Kenneth Meadows v knize Šamanská zkušenost.
Voda
Symbol očisty. Zároveň jde o živel spjatý s emocemi – a právě ty jsou pro práci s oltářem klíčové. Mechanicky prováděnými úkony si totiž při duchovní práci moc nepomůžeme. „Rituál bez opravdové emoce nemá větší praktický přínos, protože postrádá nezbytnou sílu,“ upozorňuje Meadows. Voda má na oltáři své místo tedy proto, aby nás propojovala s našimi pocity, ale i proto, aby nám připomínala, že vše plyne, aby léčila a aby prohlubovala naše vědomí.
„Na svém oltáři mám vodu ve skleničce, kterou denně měním, vždycky do ní kápnu vonnou esenci. Tu vybírám intuitivně, podle toho, co zrovna potřebuju podpořit,“ popisuje svůj způsob pravidelné péče o oltář terapeutka a stavitelka oltářů Karolína Acherati Kučerová.
Vzduch
Živel vzduchu je spojený s intelektem, s myšlením, s inspirací, se slovy a s komunikací. Na oltáři jej mohou symbolizovat ptačí pera. Ta mají navíc významnou harmonizační funkci. Podle Kennetha Meadowse můžeme používat pero na auru zhruba stejně jako hřeben na vlasy:
„Pero má podobnou strukturu jako vlákna lidské aury a lze jej používat nejen k rozvívání vzduchu žádoucím směrem, ale také k urovnávání aurických vláken. … Pohyb pera dokáže „rozčesat“ aurická vlákna a vrátit je do náležitého uspořádání.“
Země
Zemský element vnáší na oltář jistotu, pevnost a stabilitu. Ukotvuje jej ve hmotě. Pro tvůrce oltáře, na kterém prvek země chybí, může být obtížné realizovat sny a záměry. Jako by mezi jeho vnitřním světem a okolní realitou zela nepřekonatelná propast. Tím, že na oltář vložíme element země, symbolicky propojujeme svět svých představ a vizí s hmotným světem.
Asi nejoblíbenějšími součástmi oltářů přiřazovanými k elementu země jsou kameny. K zemi svým způsobem patří vlastně všechny polodrahokamy, protože z ní pocházejí, ale mnohé z nich se energeticky vážou i k jiným živlům. Růženín ke vzduchu, Akvamarín k vodě, opál k ohni. K těm bytostně zemským patří například jaspis, karneol, granát, či tygří oko.
Prostor
Pátý element bývá nazýván různě. Nejčastěji prostor, nebo také éter, či duch – s tím nás může propojit vlastní dech, ale i vonné esence či vykuřovadla. K nejpoužívanějším patří kadidlo, palo santo a šalvěj, ale možností je nepřeberné množství: třezalka, borovice, divizna, cedr, damara, ...
každá rostlina či pryskyřice má trochu jiné účinky, takže si tu, s níž chceme pracovat, vybíráme vždy v závislosti na záměru (a opět) především intuitivně.
Hlavním smyslem vykuřovadel je nicméně očistit prostor a pomoci navýšit, rozšířit či prohloubit vědomí, což usnadňuje bezpečné spojení s žádanou entitou.
Vytváříme-li osobní oltář, můžeme si dovolit pracovat s osobními symboly. Pro dané elementy si tak můžeme vytvořit zcela originální zástupce, jejichž smyslu budeme rozumět jen my sami. A pokud cítíme, že něco na svém oltáři prostě mít nechceme, dávat to tam nemusíme. V takové situaci je však dobré položit si jednoduchou otázku: Proč?
