Může žena dosáhnout osvícení?

Vycházející moudrost Lamy Tsultrim Allione vypadá na první pohled jako kniha, kterou napsala žena pro ženy. Její podtitul je ostatně Cesta k projevení ženské síly. Jenže ji překládal muž – a ten si všimnul, že je tato práce zajímavá i pro něj. A tak jsme se Daniela Erhardta zeptali proč. 

Vycházející moudrost je vlastě úvodem do práce s tradičními buddhistickými technikami. Cílem je spojit se s dákiními – s bytostmi ztělesňujícími posvátné ženství a moudrost – a rozvinout jejich kvality, přeměnit své zatemňující vzorce v moudrost. Fakt je, že Lama Tsultrim Allione v ní neoslovuje jenom ženy – ale přece – k čemu může být taková práce dobrá mužům?

Řekl bych, že Tsultrim Allione se zaměřila na posílení ženství obecně – v ženách i v mužích.

Myšlenka, že žena má ve srovnání s mužem jaksi… omezené možnosti, se ale objevovala i v buddhistických komunitách. Je to dnes jinak?

Rozhodně bych nezpochybňoval schopnost žen dosáhnout realizace – ostatně i proto, že v historii najdeme mnoho žen, kterým se to podařilo. Třeba princezna Tára, princezna Mandarava nebo mnoho dalších velkých buddhistických učitelek. Řekl bych, že ta myšlenka už je obecně dávno překonaná. Je to nesmysl. Ženské tělo není žádnou překážkou na cestě k osvícení. Buddhovská podstata je dána každé bytosti.

Strážkyně moudrosti dákiní, s nimiž se člověk pomocí praxí popsaných v knize spojuje, jsou bytosti ztělesňující posvátné ženství… K čemu je takové spojení prospěšné mužům?

Dákiní jsou ochránkyně veškerých buddhistických nauk. Jsou strážkyněmi moudrosti. Pokud k dákiní budete přistupovat uctivě, ona vám bude pomáhat – bez ohledu na to, zda jste muž nebo žena. Třeba já mám s dákiními velmi osobní vztah.

Obecně se říká, že mužský princip představuje metodu a ženský princip moudrost. A jdete-li cestou ke svobodě, potřebujete rozvíjet obojí. Spojení s dákiními tedy vůbec není zajímavé jen pro ženy. Je pravda, že při práci s ženskými manifestacemi buddhů člověk více rozvíjí své ženské kvality – například laskavost, láskyplnost a soucit s ostatními cítícími bytostmi. Ale to považuju za prospěšné pro všechny. Je třeba srovnat nerovnováhu.

Jak dákiní chápat? Jak si je představit? Jak se k nim přiblížit? 

Ve Vycházející moudrosti je řada jejich vyobrazení. To je tradiční buddhistická podpora při práci s nějakou metodou – obrazy, které vám poskytnou předlohu, s níž můžete pracovat při vizualizaci. Taky je v té knize poměrně podrobný popis, který nám může pomoci vytvořit si představu, s níž pak lze pracovat. Všechny zde uvedené symboly a atributy mají svůj smysl. Pomáhají nám rozvinout určité aspekty moudrosti.

K čemu mi ale taková představa může být dobrá?

Ta představa je jenom začátek. Dákiní jsou totiž skutečné bytosti, které se projevují a pomáhají nám na cestě k moudrosti. Často dávají člověku znamení, nebo se ukazují ve snu, protože ne každý je dokáže vnímat přímo. Dákiní se dají přivolávat a dá se s nimi komunikovat. Provázejí nás a radí nám na cestě k moudrosti.

Dalším krokem může být, že si sami sebe představíme ve formě dákiní. Tím se ve vás začnou probouzet a rozvíjet její kvality. A zároveň se začnou rozpouštět bloky a překážky, které vás dělí od moudrosti. Dochází k transformaci. Nečisté aspekty a zatemňující vzorce proměňujete na čisté a jasné – tedy na moudrost.

Dákiní jsou hněvivá božstva. Proč se raději nenechat vést někým… milejším?

Jsou různé druhy dákiní. Ty, o nichž hovoříme, jsou dákiní moudrosti. Hněvivost je pouze jedním z jejich aspektů. Ale je důležitý.  Ony totiž dákiní přetínají veškeré koncepty – tedy naše vlastní myšlenky a utkvělé představy. No a k tomu právě bývá často nejlepší ta hněvivá energie. Když chcete prorazit zeď, potřebujete velkou sílu. Není čas nazbyt, není čas se s těmi koncepty mazlit… Hněv dákiní je ale zdravý. Je to čistý hněv, který pomáhá. Podobně jako matka, která zastaví své dítě, aby si neublížilo, pomáhají i ony nám. Je to určitý aspekt aktivního soucitu. 

Tsultrim Allione v knize popisuje pět buddhovských rodin. Ke každé z nich se váže specifická forma moudrosti a související zatemňující vzorec: První rodina je buddha, k níž patří všeprostupující moudrost a sebeklam. Druhá vadžra s moudrostí podobnou zrcadlu a se zatemňujícím hněvem. Třetí ratna s moudrostí rovnosti a zatemňujícím pocitem nedostatečnosti či naopak pýchy. Čtvrtá padma s rozlišující moudrostí a se zatemňujícím chtěním. A pátá karma s všezavršující moudrostí a se zatemňující závistí. Podle Tsultrim Allione je možné v podstatě jakýkoli problém chápat jako téma náležející k jedné z těchto pěti rodin a řešit jej pomocí příslušných technik. Každý z nás pak patří k jedné z těchto pěti rodin. Není to příliš zjednodušující?

S tímto dělením pracuje mnoho buddhistických tradic. Jedná se o dělení na pět buddhovských rodin, k nimž náleží různé aspekty. To souvisí s pěti elementy. Chápat svět jako čistý projev těchto pěti elementů je naopak velice obohacující. Když se naučíte vnímat, že vše, co se jeví na vnější i vnitřní úrovni, je ve své podstatě čisté, že všichni jsou ve své podstatě buddhové, může vám to velice pomoci. Jedná se o metodu přeměny nečisté vize na čistou. Zcela se tím změní váš náhled na svět i na druhé. Co se týče zjištění, ke které buddhovské rodině patříte, tradičně si žáci při předávání těchto metod „losují“ rodinu, ke které patří. To je postup, který je součástí iniciace do této nauky…

Zní to trochu jako Moudrý klobouk z Harryho Pottera…

Vlastně ano. Ale na to, ke které rodině patříte, můžete přijít i jinak.  Třeba prostě tak, že budete sledovat, jaká témata se vám v životě často objevují, k čemu máte sklony, s čím máte problém, nebo co se vám naopak daří… Tsultrim Allione popisuje jednotlivé rodiny velmi živě, myslím, že se v tom dá najít.
 

K čemu je vlastně dobré vědět, do jaké rodiny patřím?

Skrze svou rodinu máte největší potenciál dosáhnout moudrosti. Když přijdete na to, ke které rodině patříte, můžete se soustředit na práci s jejími tématy a metodami – a bude to pro vás nejrychlejší a nejjednodušší cesta k vyrovnanosti a vnitřnímu klidu.

Jedna rodina by pro nás měla být vždycky základní, ale v životě se nám objevují různá témata a může se stát, že v nějakém období budeme potřebovat pracovat s dákiní z jiné než z naší rodiny. Když mám například málo peněz, nebo prostě vnímám nějaké bloky v oblasti hojnosti, je čas pracovat se žlutou dákiní z rodiny ratna. Ta pomáhá rozvinout prosperitu a bude harmonizovat materiální stránku vašeho života. Protože svět je projevem nás samých. To, co se nám v životě děje, je odrazem toho, co v sobě máme, či nemáme srovnané… dění je zrcadlem, které nám může pomoci odhalit téma, na kterém je třeba pracovat. A jde o vnitřní práci.

Ke každé rodině patří i určitý druh moudrosti – k rodině padma, jejímiž zatemňujícími vzorci jsou touha, chtíč a svádění, například rozlišující moudrost… Ty druhy moudrosti mi ale připadají méně srozumitelné než zatemňující vzorce…

Zatemňující vzorec i moudrost jedné rodiny jsou projevy téhož elementu. Dvě strany téže mince. Kvalita rodiny padma je magnetizující, přitahující. Patří k ní schopnost přitahovat jiné bytosti. Její zatemňující vzorec spočívá v touze si ty bytosti podmaňovat. Když jste padma a nejste ve stavu moudrosti, budete mít sklon svádět jiné pro svůj osobní prospěch… když dosáhnete moudrosti, budete je sice stále přitahovat, ale k tomu, co je dobré pro ně. 

Znamená to, že čím silnější mám zatemňující vzorce – například hněv, závist nebo chtíč, tím větší je moje potenciální moudrost?

Ano, čím víc dříví, tím větší oheň… tím větší potenciál k projevení moudrosti.

Takže třeba takový Hitler by byl vnímaný jako potenciálně velmi moudrý člověk?  

Vlastně ano. Představte si, že by se mu podařilo přeměnit své zatemňující vzorce na moudrost. Pak by byl vůdcem, který by tytéž schopnosti využíval pro dobro druhých. I nadále by přitahoval druhé svojí magnetickou, charismatickou silou, s tím rozdílem, že by tyto kvality využil k jejich prospěchu. Bohužel však nevyužil této možnosti a v důsledku svých zatemňujících vzorců, které nechtěl opustit, si nadělal velmi těžkou karmu. Jeho duše má nicméně stále svůj potenciál k dosažení poznání – ten máme všichni, ať už jsme vykonali jakékoli činy.  A i velmi negativní karma se dá pročistit. Dobrým příkladem je Milarepa – ten na začátku svého života pracoval s černou magií, zabil mnoho lidí, ale přesto později dosáhl osvícení.

A právě k takové přeměně zatemňujících vzorců v moudrost metody uvedené v knize Vycházející moudrost slouží. 

Text: Petra Dombrovská